Digitalizace negativů bez skeneru

Zastr�ené skříňky, zaprášené přihrádky, police kam nikdo nedosáhne, šuplíky, které mají zámek a nikdo už neví, kde je klí� a tak je nikdo roky neotevřel. Každý starší byt takové má. A někdy obsahují poklady, které se zdály být ztracené nebo už životem zapomenuté.

Při jedné váno�ní návštěvě prarodi�ů jsem v jedné, právě takové, zastr�ené skříňce objevil několik ru�ně vyrobených obálek, které obsahovaly spoustu přihrádek. Každá byla heslovitě popsaná. A jak nadpis předur�uje, objevil jsem 14 obálek plných negativů. Letmým pohledem skrz okno na mě dýchla historie, miluju staré fotky a tak mě hned napadlo, že bych je mohl zkusit zdigitalizovat.

Samozřejmě existují služby, které vám za úplatu negativy zpracují, ale jak už to u mě bývá, chtěl jsem to zkusit podomácku, bez drahých skenerů a jenom s tím, co už mám doma.

Digitalizace

Nejprve jsem vyzkoušel oby�ejný skener u multifunk�ní tiskárny, ale výsledek byl hodně špatný. Bylo to dáno zřejmě tím, že se od vrchní desky odráželo pouze velmi málo světla skrz negativ samotný.

Je jasné, že negativ musí být prosvícen a tak mě napadlo, že použiji normální 40W světlo z lampi�ky a digitální zrcadlovku, kterou prosvětlený negativ vyfotím. Ale takový zdroj světla je zároveň silným zdrojem tepla, sta�í negativ přiblížit a za�íná se deformovat a ni�it.
Zkoušel jsem různá nastavení pozice světla a negativu, nejdříve vertikální.

Ale ukázalo se, že takto bude problém s namířením fotoaparátu na stativu. Proto jsem celou sestavu uložil horizontálně.

Zdroj světla → mezera → bílý difusní papír → mezera → sklo → negativ → krycí sklo/plexisklo → digitální zrcadlovka

Na mé digitalní zrcadlovce Canon EOS 350D je nasazen teleobjektiv a výsledná fotka vypadala například takto:

Poté jsem si takovou fotku otevřel, ořezal, provedl inverzi barev, BW, úprava úrovní a jas/kontrast. A výsledek mne velmi příjemně překvapil:

Opravdu jsem se těšil na každou další fotku, kterou jsem zpracoval a mohl se podívat do historie naší rodiny, o cca 50 let zpět. A objevil jsem skute�ně pěkné záběry, které mají pro mne osobně velkou hodnotu. Fotky s praprarodi�i, dobová technika a rozvoj měst atd.

Například zde, �erstvě dostavěný triumf socialistické architektury, Kolektivní dům v Litvínově, zkracovaný na Koldům, kde moji prarodi�e nějaký rok také bydleli. Rok 1959.

Dědovo autoportrét v zrcadle. Flexaret.

Pro poslední záběr Hazmburku mám dokonce srovnání s vlastní fotkou z nedávné doby.

Klikněte si na obrázek, otevře se nová stránka, kde se můžete přepínat mezi novou a starou fotkou (kliknutím).
Někdy se ty staré šuplíky opravdu vyplatí prozkoumat.