In: Fotovoltaika|Projekty
1 Apr 2012[Seriál článků o konstrukci malého fotovoltaického systému v bytě]
Minule jsem se zmínil, že bydlím v bytě bez balkonu. Místo pro panely je tedy hodně omezené. V podstatě jediný využitelný prostor je venkovní parapet nebo kolmá stěna mezi okny. Náš panelový dům byl zrovna aktuálně zateplen a nechci/nesmím zatím zasahovat do fasády, tudíž jsem zvolil venkovní parapet.Využitelná plocha parapetu je 230 x 28 cm. S tím se dá něco zvládnout.
Druhý a důležitější parametr je orientace domu. Mám to štěstí, že mám okna směřovány na jih. Náš dům je od jižního směru vychýlen pouze o 17° na západ.
Literatura uvádí, že ideální umístění panelů je jižní směr, možno s odchýlením 10 až 15° na západ. Ideální sklon panelů je 35 až 45° od vodorovné roviny.
Začal jsem se dívat po nabídce fotovoltaických panelů s rozměry maximálně 200x40cm, které by tak umožnily umístění za okno na parapet a bohužel jsem zjistil, že nabídka je hodně omezená. Pokud už se takový najde, má mizivý výkon a poměr výkon/cena je tragicky nízký. Příklad – Fotovoltaický solární panel 12V/20W.
Po prohlídce eshopů jsem narazil také na web Filutova dílna, kde jsem našel inspiraci a rozhodl se, že si panely postavím sám na míru.
Nejprve je potřeba obstarat fotovoltaické články. Ty se dají koupit na eBay, ale i na našem českém Aukru. Podle referencí jsem vybral uživatele honzasjo, který v té době nabízel velké i poloviční fotovoltaické články za rozumnou cenu.
Základní velikost fotovoltaického článku je 157 x 157mm:
Jeden článek má nominální napětí pouze 0.55 – 0.6V. Při zatížení napětí klesá například k 0.45 V. Při zahřívání Sluncem může ještě napětí mírně klesnout.
Panel se proto standardně sestavuje ze 36 článků, tak aby napětí článků v serii bylo vždy nad 12V.
U = 36 * 0.45 = 16,2 V.
Je proto naprosto normální, že na nezatíženém (nepřipojeném) panelu naměříme napětí naprázdno v hodnotě cca 20V.
Existují i články o polovině velikosti, tedy 156 x 78mm (případně 156 x 71mm apod.):
Pro výrobu mého panelu jsem zvolil tuto poloviční velikost. Plné čtvercové jsou pro mne příliš velké. Napětí těchto článků je shodné s velkými. Snižuje se pouze proud, který články dokáží produkovat.
Potřebuji 36 článků v serii. Když vezmu v potaz požadovanou výslednou velikost panelu, můžu uvažovat uskupení:
1 řada po 36 článcích
2 řady po 18 článcích
3 řady po 12 článcích
Nejlépe mi vychází uskupení dvou řad po 18 článcích. Jedna řada je neprakticky dlouhá a tři řady už by znamenaly šířku kolem 50cm.
Sestavil jsem si modelovou šablonu, abych si lépe dokázal představit reálnou velikost (2 bílé papíry představují články):
Kromě 5mm mezery mezi články je ještě potřeba nechat na okrajích mezeru pro izolační silikon, aby se panel dal utěsnit a byl odolný vůči povětrnostním podmínkám.
Články samotné jsou v podstatě velmi levné, náklady narůstají při sestavování panelu a zejména při ochraně extrémně křehkých článků proti okolnímu světu. Nejprve jsem uvažoval, že bych články uzavřel mezi plexiskla. Nicméně musíme si uvědomit, že panel je v zimě vystavem hlubokému mrazu, v létě extrémnímu horku a tak se prostě musí počítat i s teplotní délkovou roztažností materiálu.
Pro menší teplotní rozdíly můžeme vztah mezi změnou délky a změnou teploty přiblížit lineární závislostí, tedy zapsat ve tvaru ΔL = L * α * ΔT
Nejrozšířenější sklo má součinitel délkové teplotní roztažnosti roven cca 9*10^-6 K^-1. Plexisklo potom cca 8*10^-5 K^-1 (tedy o cca 1 řád větší).
Výpočet:
L = 1,47m
α = 9.10-6 K-1
ΔT = 60
Dilatace, neboli prodloužení, je v případě skla ΔL = L * α * ΔT = 1.47 * (9 * (10^(-6))) * 60 = 0.0007938 tedy 0.8 mm
V případě plexiskla můžeme díky rozdílu součinitele o cca jeden řád říci, že prodloužení bude o řád větší, tedy až 8mm ! Pokud by byly články pevně uchyceny k desce, došlo by zřejmě na slunci k jejich roztrhání.
Zakoupil jsem proto sklo o rozměru 147 x 36cm. Vrchní krycí o tloušťce 4mm a spodní o tloušťce 3mm.
Ještě než jsem se skleněnými tabulemi dorazil domů, uvědomil jsem si, že to asi nebyl úplně dobrý nápad. Nepočítal jsem totiž s tím, že sklo je pružné a při tomto rozměru se dost výrazně prohýbá. V následujících dnech se mi to rozleželo v hlavě a koupil jsem si “sklénářské kolečko”, tedy řezák na sklo. Skleněné tabule jsem sice s obavami, ale nakonec bez větších potíží, rozřízl na poloviny o rozměru 73,5 x 36 cm.
S tímto rozměrem se daleko lépe manipuluje a prohyb je již minimální. Budu mít tedy 2 nezávislé panely, které se spojí do serie.
První krok při zapojování je naletování sběrnicových pásků na články. Předpokládal jsem, že to půjde celkem rychle. Bohužel při prvních pokusech se ukázalo, že to není vůbec jednoduché. Pásky se jednodušše nepřichytili k povrchu článku. Ať jsem je prohříval sebevíc, nešlo to. Zlepšení přineslo až jemné oškrábání bílé krycí vrstvy a nanesení cínu pod pásek. I přes opatrnou práci jsem se nevyvaroval obětí:
Přibližně po deseti článcích jsem postup zkodonalil a práce již šla rychleji, ale přesto je časově náročná. Musíte pracovat velice jemně a obezřetně, stačí neopatrný pohyb nebo ťuknutí a článek se poškodí.
Moje fotovoltaické články mají na vrchní straně 2 sběrnice, existuji i články se 3 sběrnicemi. Nepleťte si toto s polaritou. Celá vrchní strana, tedy obě sběrnice, je záporný mínus pól. Celá spodní strana článku je potom kladný plus pól.
Pásky jsem letoval po celé délce sběrnice, aby připadné odchlípnutí na jednom místě, neovlivnilo funkci panelu. Naletování všech sběrnicových pásků z jedné strany (celkem tedy 32 x 2 = 64 kusů) mi trvalo cca 5 hodin (včetně vývoje postupu a dvou nezdarů).
Přikládám originál nákres :))
Po naletování všech pásků přišla na řadu kontrola kvality. Pod silnou lampou jsem u všech článků změřil hodnoty napětí a proudu – pro případ zjištění poničených článků – aby celá serie nebyla degradována jedním chybným článkem.
Všechny články jsou v pořádku, skvěle, můžeme je letovat do serie. Z vrchní strany prvního článku na spodní stranu druhého článku. Z vrchní strany druhého článku na spodní stranu třetího a tak dále.
Když byly články připraveny a pevně sletovány do serie, musel jsem vymyslet způsob vymezení krycího skla, aby jeho váha nerozdrtila články. Při nákupu tmelu jsem v obchodě narazil na Spárovací křížky, které se používají při pokládání dlaždic. Skvěle se pro tuto úlohu hodí, jsou vysoké asi 2 mm a jsou pevné – perfektně vymezí mezeru pro druhé sklo.
Když bylo všech 12 křížků pevně přilepeno vteřinovým lepidlem, mohl jsem přistoupit k uzavření panelu. K tomu jsem použil MS Unifix – jednosložkový lepící a těsnící tmel, na bázi MS polymeru. Vytvrzuje vulkanizací vzdušné vlhkosti, vytváří vysokopevnostní, elastický spoj.
Pro nás důležité parametry – je odolný vlhku a vodě, povětrnostním vlivům a UV záření. Přilne na různé stavební materiály, včetně nesavých, a jejich vzájemné kombinace.
Tepelná odolnost –40 / +90°C (po vytvrzení). Ideální.
Po obvodu panelu jsem nanesl žížalu tmelu a na jednom místě nechal otvor, aby měl kudy unikat vzduch až budu přikládat druhé sklo:
Krycí sklo je na místě, stačí dotmelit slabá místa:
Poté jsem nechal panel asi 3 dny vytvrdit, na sluníčku nechal panel zahřát, aby zmizela vlhkost a zatmelil poslední otvor.
Tak a máme to, jeden panel o 18 článcích je hotov. Teď už jenom zopakovat postup, vyrobit druhý panel a mám zdroj energie v mém systému Celkově to bude 62W.
Od mala mě baví elektronika. Vystudoval jsem Softwarové inženýrství na ČVUT. Vypustil jsem sondu na hranici vesmíru. Miluju řízení. Zajímají mě fotobanky. Fascinuje mě dobývání vesmíru.
15 Responses to Malý fotovoltaický ostrovní systém – výroba panelů
Malý fotovoltaický ostrovní systém – testování panelů a celkové náklady | Pavel Richter
Duben 25th, 2012 at 21:14
[…] Pavel Richter Jsem vývojář, programátor, kutil, vizionář, cimrmanolog, snílek a amaterský astronaut. Přejít k obsahu webu Úvodní stránkaAutorPortfolio ← Malý fotovoltaický ostrovní systém – výroba panelů […]
Malý fotovoltaický ostrovní systém – umístění panelů - Pavel Richter
Červen 6th, 2012 at 00:55
[…] jsem dříve popsal, nakonec jsem se rozhodl pro 2 samostatné panely, abych s nimi mohl lépe […]
Tomáš Boxan
Srpen 19th, 2012 at 16:32
Šikovný český ručičky,to nemá chybu
Home FV - NAS4y.NET
Září 16th, 2012 at 14:50
[…] fotovoltaický ostrovní systém – výroba panelů (Bloga Pavla Richtera) Bookmark the permalink. « Vítejte na QNAP TS-239 Pro Turbo […]
jurgen jorge
Září 24th, 2012 at 12:24
realita je nasledovna:
1m2 panelov je schopny davat tak 100W/h ak je priamo natoceny na slnko. pri beznom svetle ked je slnko pod mrakom dava tak zhruba 5W. ak je hmla tak nedava vobec nic.
v noci ani na mesacnom svite nedava takisto nic.
popisovany panel sa moze pouzit akurat na nabijanie mobilu alebo demonstracne ucely pocas slnecneho dna. prakticke vyuzitie je nulove ! neutiahne to ziadny spotrebic. aj to len v pripade ze priame slnko svieti nan o 12 popoludni dokaze nieco vyrobit.
v pripade vojny sa predpoklada ze niekolko rokov zvirene castice prachu zakryju slnko ale to uz aj tak budeme davno mrtvy a panel samozrejme nebude vyrabat in memoriam.
Pavel Richter
Září 25th, 2012 at 20:25
Váhal jsem, jestli předchozí anonymní komentář od “jurgen jorge” vůbec schvalovat, ale raději ukážu, jak zmýlené a nesmyslné představy lidé můžou mít o fotovoltaice.
To, co jurgen jorge píše je holý nesmysl.
1m2 fotovoltaických panelů vyrobí V NAŠICH PODMÍNKÁCH cca 100 – 140 kWh elekřiny za rok. Pokud je pod mrakem, tak samozřejmě vyrábí panel méně, ale to je naprosto pochopitelné z hlediska principu fotovoltaického jevu. To je stejné jako se divit, že auto nejede, když nemá benzín v nádrži.
Mnou vyrobený panel má 0,4m2 a v časovém intervalu od 1.5 do 25.9 vyrobil panel 19,5 kWh elektřiny (zdaleka ne v ideálním umístění) a ukládal ji do akumulátoru. To jsou fakta. A samozřejmě, že to utahne spotřebiče. Těch téměř 5 měsíců mi běží modem, router, svícení na stole, svícení v pokoji … jenom ze slunce!
Příště prosím bez uveď nějaká fakta, postav si třeba malý fotovoltaický systém a uvidíš, že REALITA JE TO, CO ZDE UVÁDÍM.
Ales
Říjen 25th, 2012 at 13:48
Dobrý den. Článek se mi moc líbil. Ale zajímalo by mě, zda by jste mohl zveřejnit výrobní náklady. Tedy pořizovací cenu materiálů. Bylo by to dobré pro informaci o tom jak velký má smysl se do takového dobrodružství pouštět. Nevím jestli bych raději nepoužil polykarbonát. Tepelná roztažnost se mi zdá jako irelevantní. Články nebudou na podkladu pevně přilepené. Stačí je přichytit silikonem třeba. nebo dát mezi lišty, které jim dají vůli. Mám pocit, že se sklem by mohlo dojít k nemilému překvapení po nějakém krupobití. Obzvlášť kdyby se někdo pustil do nějakého většího projektu.
Pavel Richter
Listopad 3rd, 2012 at 11:15
Dobrý den, jsem rád, že se vám články líbí.
Náklady na panely jsem vyčíslil v následujícím člínku:
http://pavelrichter.net/2012/04/maly-fotovoltaicky-ostrovni-system-testovani-panelu-a-cena/
fotovoltaické články, zdroj 62W = 999,- + 49,- doprava
krycí sklo 147x36cm (1x 4mm, 1x 3mm) = 350,-
spárovací křížky (balení 200ks) = 39,-
tmel MS Unifix = 199,-
celkem = 1636,-
Já je stavěl hlavně kvůli tomu, abych si mohl určit rozměry panelu, protože parapet je dost omezené místo.
Když jsem koukal na Schott 217Wp z eshopu za 5500,- tak je jasné, že ruční výrobou nic neušetříš a je to opravdu hodně pracné. Viz http://shop.mypower.cz/fotovoltaicky-panel-schott-poly-217wp-149
Na druhou stranu si člověk může osahat tu technologii uplně od základu
Co se týče krycího materiálu, sklo se jeví stále jako dobrá volba, protože má navíc vynikající samočistící schopnost. Články nemám se sklem pevně spojené, ale na bocích jsou sběrnice zalité v silikonu a tak by roztažnost mohla potrhat sběrnice, alespoň si to myslím. Krupobití jsem zatím nezažil, ale je pravda, že komereční panely používají sklo tvrzené, minimálně se tím chlubí. Ale dokud nebudou padat golfové míčky, mělo by 4mm klasického skla vydržet
Simoneq
Listopad 20th, 2012 at 13:11
Děkuji za článek. Chtěl bych se zeptat na podrobnosti zapojení fotovoltaické soustavy do baterie a podrobnosti s tím spojené. Doba nabíjení / Doba aktivního zapojení spotřebičů atd. Děkuji
Pavel Richter
Prosinec 19th, 2012 at 20:33
Simoneq: Díky za reakci, napíšu o tom nový článek, zřejmě po Novém roce.
Jura
Prosinec 3rd, 2012 at 12:17
Je to velice zajímavé. Ještě by mě zajímalo jakým způsobem nabíjíte baterii. Přesněji, fv článek máte natvrdo spojený s baterii?
A ještě stejný dotaz jinak. Když bych měl 10 panelů x 200W což jsou 2kW, napětí asi 300 V naprázdno dalo by se k tomu připojit 2 kW topná spirála (třeba z bojleru) ?
Díky
Pavel Richter
Prosinec 19th, 2012 at 21:00
Jura: O nabíjení akumulátoru se stará solární regulátor – to je zařízení na fotce v tomto článku: http://pavelrichter.net/2012/07/maly-fotovoltaicky-ostrovni-system-prvni-milnik/
Regulátor bere energii z panelů a transformuje do úrovně, která je přijatelná pro akumulátor, stará se také o správný algoritmus nabíjení a také o ukončení nabíjení v případě dosažení maximálního napětí.
Používat energii ze solárních panelů pro ohřev vody se nedoporučuje, není to ekonomické ani praktické. Pro ohřev je lepší použít solární kolektory.
Marek
Duben 29th, 2013 at 20:00
Dobrý den, chtěl bych se ještě zeptat na typ použitého článku a pokud by bylo možné, tak kde jste ho zakoupil. Jinak moc pěkná práce, mám podobný problém takže zvolím menší cestu odporu a zkusim to vyrobit. Děkuji.
Pavel Richter
Květen 6th, 2013 at 13:32
Dobrý den, díky za pochvalu.
Odpověď je přímo v článku, nakoupil jsem je na aukru od uživatele honzajso – http://aukro.cz/show_user.php?uid=13535423
Martin
Srpen 23rd, 2016 at 13:54
Zdravím Pavle,
super článek, čtu to už asi po desáté, před pár dny jsem objednal sadu článku od honzajso…
chci se do toho také pustit, jen mám nejasnost jednu – podle fotky jste jeden článek zlomil, i ten jste použil pro výrobu? podle fotek to totiž vypadá že panely máte kompletní – vždy 2 * 9 článků vedle sebe, nebo jste objednával více sad?
Díky, hezký den,
Martin.